Tak to jsem já. Jmenuju se Léňa, je mi 26 a poprvé jsem se podívala jinam než po Evropě. A o tom je i můj blog. Snažím se pravidelně přinášet informace o své vědecké stáži v Montréalu, ke které jsem se dostala, jak to bývá v životě zvykem, úplně náhodou. Před odjezdem jsem netušila, že se tu mluví převážně francouzsky (nerozumím pomalu ani slovo), že je tu taková zima, a rozpočet na 4 a půl měsíce jsem si dokonce vypracovala až po příletu. Občas jsem trochu střelec :-)

Montréal jsem si opravdu moc oblíbila. Je to pro mě výjimečné město plné možností. Ale opravdu záleží, jestli se sem vydáte na jaře, nebo v zimě. Zimy tu bývají kruté, což mohu potvrdit. Díky tomu, že je Montréal vlastně ostrov, tak je okolní vlhkost opravdu vysoká, což způsobuje i to, že když je venku -20 st.C, pocitová teplota může vyšplhat až k -40 st.C - a to bez nadsázky. Konečně už ale přišlo jaro, které se teplotně občas vyrovává spíše létu. Město ožilo a díky spoustě stromům získalo krásný svěže zelený vzhled.

Hokej

Několikrát už jsem byla na hokeji, když hráli Habs proti New Jersey, Tampě Bay (2x - jednou v play off), Ottawě (2x - jednou v play off), Floridě a Detroitu. Takže jsem viděla spoustu Čechů v akci, včetně Jaromíra Jágra! Dostat se přímo na stadion je nezapomenutelný zážitek. Canadiens s svoje fanoušky opravdu hýčkají. Ti, co se nedostanou na stadion, můžou sledovat zápas jinde (platí hlavně o play off). Z oficiálních akcí klubu jsem si vždycky odnesla spoustu pozorvností (fandítka, bláznivé čepice, puky, podepsané kartičky legend). Bohužel se ve srovnání s našimi fanoušky při zápase tolik nefandí. I v barech jsou fanoušci spíše zticha a hokej sledují jako film v kině. Při zajímavějších akcích a gólech se ale umí ozvat (více zde: http://www.usasports.cz/nhl/pohled-z-montrealu-fanynkou-habs-lusknutim-prstu-hokej-je-tu-jako-nabozenstvi.html). Lístky se pohybují kolem 100 CAD výše a dají se koupit i přes internet (http://canadiens.nhl.com/), ale osobně doporučuju zajít do Centre Bell osobně (stanice Lucien-L´allier - oranžová linka).

Byla jsem se podívat i na hokejovém tréninku, který hokejisté mají v Brossardu, který je přes řeku. Trénink je volně přístupný veřejnosti a je už taková tradice, že po něm stojí řada fanoušků před garáží a čeká, než postupně vyjedou všichni hráči ven. A když se poštěstí, přibrzdí, podepíšou se a nechají se vyfotit. Doporučuju se podívat na oficiální stránky Complexe Sportif Bell (http://csbell.ca/en/), kde pravidelně aktualizují, kdy Habs trénují. Obvykle to bývá od 10 hodin do jedné. Hokej tu je něco jako náboženství, člověk se velmi snadno nechá strhnout k fandění.

Ottawa

Mé první kroky mimo ostrov vedly do hlavního města Ottawy. Měla jsem smůlu, že 21.2.2015, kdy jsem se tam vydala, byla strašná sněhová vánice a zima, takže jsem se nemohla pořádně rozhlédnout a nebylo vidět na krok. Navštívila jsem parlament, tržnici, kde si kupoval před lety Obama sušenky, Rideau Canal - nejdelší bruslařský kanál na světě, který má kolem 8 km. Původně měl sloužit jako zásobovací spojení Montréalu s Kingstonem pro případ, že by Američané zablokovali řeku sv. Vavřince. A nenechala jsem si ujít plastiku Maman (maminka). Jedná se o obrovského pavouka, který je březí a má tak představovat symbol ženství a mateřství. V květnu jsem se podívala na tradiční tulipánový festival. Oproti zimě bylo město nádherné.

Québec City

Druhé město, kam jsem se - bohužel ještě v zimě (půlka března) -  vydala, bylo hlavní město stejnojmené provincie. Viděla jsem Montmorencyho vodopády, které určitě stojí za to, ať už je léto, nebo zima, Ledový hotel a krásný hotel, který se tyčí nad městem. Québec umí být, co se týče teploty, ještě o něco krutější než Montréal. Možná i protože leží severněji. Pro Evropana to není úplně vzrušující město, protože nemá žádné mrakodrapy, ani žádnou jinou zvláštní budovu. V létě musí být krásný pohled na Cittadelu.

Toronto

Do Toronta jsem se chtěla podívat hlavně kvůli Hokejové síni slávy (Hall of Fame) a slavné Gretzkyho restauraci. Samozřejmě jsem nevynechala CN Tower, ze které je nepopsatelný výhled na město. Při návštěvě Toronta se ale připravte na ještě vyšší ceny než v Montréalu. Jen pro představu - dostat se nahoru na věž nás vyšlo na 25 CAD (skupinová sleva) a v Hall of Fame jsme platili vstupné 18 CAD. Ale Toronto je nádherné město. Je obrovské a plné zajímavých výškových budov.

Niagarské vodopády

Podívala jsem se na ně z kanadské strany, takže je hodnotím z této perspektivy. Pro mě osobně to byl zážitek vidět, jak se valí obrovská masa vody takovou rychlostí dolů. Na druhou stranu pro mě bylo zklamáním, že městečko, které je v jejich bezprostřední blízkosti připomíná Las Vegas, a to bez nadsázky. Když se setmí, jsou Vodopády pestrobarevně osvětlené, ale jen do půlnoci, takže pokud chcete vyrazit na večerní romantickou procházku, raději si pospěšte, abyste nepřišli pozdě. Přímo na Niagarách je spousta možných aktivit, ale záleží na ročním období. My se vydali na "cestu za vodopády". Je to rozhodně magické místo, které přitahuje pozornost spousty lidí. Dokonale totiž dokazuje, jak je příroda všemocná.