Úterý 21. července 2015. Dneska bylo pro změnu zase zataženo. Sledovala jsem předpověď počasí a podle mých propočtů jsem si byla jistá, že se stihnu dostat do školy dřív, než začne pršet. Nestihla.. Z 15 minut, co jsem byla venku, jsem 10 strávila na prudkém dešti bez deštníku. Oujé :-D Ještě že mi je už 26 :-) Takže jsem za trest byla od rána ve škole v mokrém oblečení. Připravila jsem si podklady, co jsem chtěla ukázat JP na schůzce, vytiskla jsem si je a v 11 jsem už čekala v laboratoři, přesně jak jsme se domluvili. Konečně jsem někam přišla včas. Ukázala jsem mu výsledky GC-FID, porovnání sedimentační metody a odstřeďování, obsah vody ve vzorcích a slíbila jsem, že během dne stanovím teploty vzplanutí všech olejů. Až na výsledky GC-FID se tvářil vcelku spokojeně. Můj nápad s porovnáním metod se mu líbil natolik, že si udělal fotku filtračních papírů :-) Tím mě potěšil. Ukazoval mi na mobilu reaktor, na kterém teď pracuje za městem, a chvíli jsme diskutovali o jeho slabinách. Měla jsem i pár nápadů, které bych na jeho místě vyzkoušela. Třeba to, že si myslím, že když používá jako ohřevné médium mikrovlnnou troubu, určitě záleží na tvaru vstupní suroviny. Zatím recyklovaný polystyren používají tak, jak ho dostanou, ale podle mě by výsledky mohly vypadat jinak, kdyby ho rozdrtil na kuličky. Možná se ale pletu. Byl v docela dobré náladě. Dokonce se mě i zeptal, jestli si ze mě někdo někdy dělal legraci v souvislosti se slovy "czech - check". Zní to stejně. číst dálReklama
Anketa
.. je hloupost se v 26 rozhodnout studovat další, řekněme, 4 roky (půl roku Kanada, půl roku ČR), i když mám doma přítele, rodinu a přátele?
(0 hlasů) 0 %ano, už je docela pozdě, měla bys víc myslet na rodinu(1 hlasů) 100 %ne, je to super příležitost se dál vzdělávat - poznat nové lidi, naučit se jazyk, víc se otrkat, naučit se nebát jít si za svým cílem
O mně
Tak to jsem já. Jmenuju se Léňa, je mi 26 a poprvé jsem se podívala jinam než po Evropě. A o tom je i můj blog. Snažím se pravidelně přinášet informace o své vědecké stáži v Montréalu, ke které jsem se dostala, jak to bývá v životě zvykem, úplně náhodou. Před odjezdem jsem netušila, že se tu mluví převážně francouzsky (nerozumím pomalu ani slovo), že je tu taková zima, a rozpočet na 4 a půl měsíce jsem si dokonce vypracovala až po příletu. Občas jsem trochu střelec :-)
Montréal jsem si opravdu moc oblíbila. Je to pro mě výjimečné město plné možností. Ale opravdu záleží, jestli se sem vydáte na jaře, nebo v zimě. Zimy tu bývají kruté, což mohu potvrdit. Díky tomu, že je Montréal vlastně ostrov, tak je okolní vlhkost opravdu vysoká, což způsobuje i to, že když je venku -20 st.C, pocitová teplota může vyšplhat až k -40 st.C - a to bez nadsázky. Konečně už ale přišlo jaro, které se teplotně občas vyrovává spíše létu. Město ožilo a díky spoustě stromům získalo krásný svěže zelený vzhled.
Hokej
Několikrát už jsem byla na hokeji, když hráli Habs proti New Jersey, Tampě Bay (2x - jednou v play off), Ottawě (2x - jednou v play off), Floridě a Detroitu. Takže jsem viděla spoustu Čechů v akci, včetně Jaromíra Jágra! Dostat se přímo na stadion je nezapomenutelný zážitek. Canadiens s svoje fanoušky opravdu hýčkají. Ti, co se nedostanou na stadion, můžou sledovat zápas jinde (platí hlavně o play off). Z oficiálních akcí klubu jsem si vždycky odnesla spoustu pozorvností (fandítka, bláznivé čepice, puky, podepsané kartičky legend). Bohužel se ve srovnání s našimi fanoušky při zápase tolik nefandí. I v barech jsou fanoušci spíše zticha a hokej sledují jako film v kině. Při zajímavějších akcích a gólech se ale umí ozvat (více zde: http://www.usasports.cz/nhl/pohled-z-montrealu-fanynkou-habs-lusknutim-prstu-hokej-je-tu-jako-nabozenstvi.html). Lístky se pohybují kolem 100 CAD výše a dají se koupit i přes internet (http://canadiens.nhl.com/), ale osobně doporučuju zajít do Centre Bell osobně (stanice Lucien-L´allier - oranžová linka).
Byla jsem se podívat i na hokejovém tréninku, který hokejisté mají v Brossardu, který je přes řeku. Trénink je volně přístupný veřejnosti a je už taková tradice, že po něm stojí řada fanoušků před garáží a čeká, než postupně vyjedou všichni hráči ven. A když se poštěstí, přibrzdí, podepíšou se a nechají se vyfotit. Doporučuju se podívat na oficiální stránky Complexe Sportif Bell (http://csbell.ca/en/), kde pravidelně aktualizují, kdy Habs trénují. Obvykle to bývá od 10 hodin do jedné. Hokej tu je něco jako náboženství, člověk se velmi snadno nechá strhnout k fandění.
Ottawa
Mé první kroky mimo ostrov vedly do hlavního města Ottawy. Měla jsem smůlu, že 21.2.2015, kdy jsem se tam vydala, byla strašná sněhová vánice a zima, takže jsem se nemohla pořádně rozhlédnout a nebylo vidět na krok. Navštívila jsem parlament, tržnici, kde si kupoval před lety Obama sušenky, Rideau Canal - nejdelší bruslařský kanál na světě, který má kolem 8 km. Původně měl sloužit jako zásobovací spojení Montréalu s Kingstonem pro případ, že by Američané zablokovali řeku sv. Vavřince. A nenechala jsem si ujít plastiku Maman (maminka). Jedná se o obrovského pavouka, který je březí a má tak představovat symbol ženství a mateřství. V květnu jsem se podívala na tradiční tulipánový festival. Oproti zimě bylo město nádherné.
Québec City
Druhé město, kam jsem se - bohužel ještě v zimě (půlka března) - vydala, bylo hlavní město stejnojmené provincie. Viděla jsem Montmorencyho vodopády, které určitě stojí za to, ať už je léto, nebo zima, Ledový hotel a krásný hotel, který se tyčí nad městem. Québec umí být, co se týče teploty, ještě o něco krutější než Montréal. Možná i protože leží severněji. Pro Evropana to není úplně vzrušující město, protože nemá žádné mrakodrapy, ani žádnou jinou zvláštní budovu. V létě musí být krásný pohled na Cittadelu.
Toronto
Do Toronta jsem se chtěla podívat hlavně kvůli Hokejové síni slávy (Hall of Fame) a slavné Gretzkyho restauraci. Samozřejmě jsem nevynechala CN Tower, ze které je nepopsatelný výhled na město. Při návštěvě Toronta se ale připravte na ještě vyšší ceny než v Montréalu. Jen pro představu - dostat se nahoru na věž nás vyšlo na 25 CAD (skupinová sleva) a v Hall of Fame jsme platili vstupné 18 CAD. Ale Toronto je nádherné město. Je obrovské a plné zajímavých výškových budov.
Niagarské vodopády
Podívala jsem se na ně z kanadské strany, takže je hodnotím z této perspektivy. Pro mě osobně to byl zážitek vidět, jak se valí obrovská masa vody takovou rychlostí dolů. Na druhou stranu pro mě bylo zklamáním, že městečko, které je v jejich bezprostřední blízkosti připomíná Las Vegas, a to bez nadsázky. Když se setmí, jsou Vodopády pestrobarevně osvětlené, ale jen do půlnoci, takže pokud chcete vyrazit na večerní romantickou procházku, raději si pospěšte, abyste nepřišli pozdě. Přímo na Niagarách je spousta možných aktivit, ale záleží na ročním období. My se vydali na "cestu za vodopády". Je to rozhodně magické místo, které přitahuje pozornost spousty lidí. Dokonale totiž dokazuje, jak je příroda všemocná.
Zobrazit celý profilHledání
Přihlášení
RSS zdroje
Fotogalerie
Období: červenec 2015
185. schůzka s JP, hořlavý den
Úterý 21. července 2015. Dneska bylo pro změnu zase zataženo. Sledovala jsem předpověď počasí a podle mých propočtů jsem si byla jistá, že se stihnu dostat do školy dřív, než začne pršet. Nestihla.. Z 15 minut, co jsem byla venku, jsem 10 strávila na prudkém dešti bez deštníku. Oujé :-D Ještě že mi je už 26 :-) Takže jsem za trest byla od rána ve škole v mokrém oblečení. Připravila jsem si podklady, co jsem chtěla ukázat JP na schůzce, vytiskla jsem si je a v 11 jsem už čekala v laboratoři, přesně jak jsme se domluvili. Konečně jsem někam přišla včas. Ukázala jsem mu výsledky GC-FID, porovnání sedimentační metody a odstřeďování, obsah vody ve vzorcích a slíbila jsem, že během dne stanovím teploty vzplanutí všech olejů. Až na výsledky GC-FID se tvářil vcelku spokojeně. Můj nápad s porovnáním metod se mu líbil natolik, že si udělal fotku filtračních papírů :-) Tím mě potěšil. Ukazoval mi na mobilu reaktor, na kterém teď pracuje za městem, a chvíli jsme diskutovali o jeho slabinách. Měla jsem i pár nápadů, které bych na jeho místě vyzkoušela. Třeba to, že si myslím, že když používá jako ohřevné médium mikrovlnnou troubu, určitě záleží na tvaru vstupní suroviny. Zatím recyklovaný polystyren používají tak, jak ho dostanou, ale podle mě by výsledky mohly vypadat jinak, kdyby ho rozdrtil na kuličky. Možná se ale pletu. Byl v docela dobré náladě. Dokonce se mě i zeptal, jestli si ze mě někdo někdy dělal legraci v souvislosti se slovy "czech - check". Zní to stejně. číst dál184. šílený začátek týdne
Pondělí 20. července 2015. Ráno se mi podařilo zaspat. Nedala jsem si totiž mobil do nabíječky jako obvykle. Usínala jsem s noťasem a byla jsem líná si prohodit kabely s tím, že mi 20 % baterky musí do rána stačit. Nestačilo :-D Vzbudila jsem se kolem desáté. A když jsem si zapnula mobil, přišla mi od Michala zpráva, že si vyspávám jako královna. Dneska to tak vážně vypadalo. Rychle jsem se převlékla, nasnídala jsem se doma a vyrazila jsem do školy. Ještě že jsem neměla domluvenou žádnou schůzku, zase bych přišla pozdě. V kanceláři byla půlka osazenstva, což je v létě zatím náš rekord. Rami... číst dál183. další týden za mnou
Neděle 19. července 2015. Nevím, jestli to mám za trest, že jsem vyměnila české léto za to kanadské, ale kdykoliv mám trochu volna, tak celej den proprší. Jako dneska. Těšila jsem se, až se konečně budu moct opalovat na sluníčku, abych se zbavila své mrtvolné barvy ze zimy, ale taky ne. Dneska mě to depresivní počasí nepustilo ani na chvíli ven. Zůstala jsem doma v posteli, hrála jsem si se starým blogem, protože to konečně vypadalo, že si budu moct přehrát všechny nové články a hrát si s fotkami. Docela mě to i bavilo, protože k tomuhle blogu prostě nemám takový vztah jako k tomu starému. ... číst dál182. Nuits d'Afrique/Just for Laughs
Sobota 18. července 2015. Vstávala jsem docela pozdě. Nechtěla jsem zase celý den strávit doma zavřená v pokojíčku, a tak jsem si po lehkém obědě sbalila svoje pracovní věci a vyrazila jsem i s noťasem na Place des Arts. Chtěla jsem nejdřív aspoň chvíli dělat něco do školy a dohnat resty, co jsem měla s blogem. V kavárně Cafe Depot na hranici complexu Desjardins jsem si koupila karamelové kafe a posadila jsem se ke stolečku. Na mobilu mi internet fungoval krásně, ale na noťasu jsem se z nějakého záhadného důvodu nemohla připojit. Takže jsem místo pohodového pracovního odpoledne měla docela nervy s tím, proč mi zase něco nefunguje. Nakonec jsem to po hodině hraní si se vším nastavením, co nějak souvisí s internetem, vzdala. Vytáhla jsem si sešit s poznámkami a přepisovala jsem si aspoň výsledky, co jsem navážila a naměřila během týdne s Philem. Pak jsem si přepisovala postupy, co jsem si stihla poznamenat během jeho výkladu. Na závěr jsem si dopsala výdaje. Pak už jsem opravdu neměla co dělat bez internetu. číst dál181. trochu volnější pátek
Pátek 17. července 2015. Konečně jsem se trochu vyspala. Bylo zase jednou zvláštní počasí – horko, ale zataženo. Dokopala jsem se na chvíli do školy, abych pro jistotu zkusila ještě jedno měření na GC-FID. Nechtělo se mi totiž připravovat nové roztoky. Bohužel ani tohle měření nevyšlo, jak bych si představovala (105% koncentrace styrenu jako jedné látky z pěti opravdu není věrohodná, když součet všech má být 100%). Nedá se nic dělat, v pondělí začnu komplet nanovo. Měla jsem toho po celém týdnu opravdu dost. Po tomhle neúspěšném pokusu jsem to zabalila a šla jsem zpátky domů. Stejně nikdo nebyl v kanceláři, a já bohužel/bohudík nejsem robot. číst dál180. půl roku v Kanadě
Čtvrtek 16. července 2015. Do kanceláře jsem zase přišla před devátou. Nechápu, kde jsem v sobě našla sílu tolikrát za sebou vstát kolem půl osmé Akorát jsem za sebou zavírala dveře, že půjdu zase do laboratoře, když jsem na chodbě potkala Donyu. Strašně dlouho jsem tu holčinu neviděla, a tak jsem se jí s chutí zeptala, kde byla a co dělala, že tak dlouho nebyla ve škole. Její reakce byla totálně neočekávaná. Odpověděla, že jí umřela maminka, a proto byla tak dlouho pryč. Že byla doma s rodinou a dávala se do kupy. Vůbec jsem nevěděla, co na to mám říct. Bylo mi jí vážně líto. Chtěla jsem být zdvořilá a zajímat se, co dělala, ale nakonec bych se bývala byla neptala. číst dál179. zaškolovací den, POE!
Středa 15. července 2015. Dneska se mi vstávalo do školy kupodivu o něco lépe než včera - až mě to překvapilo. Do Philovy laboratoře jsem dorazila s kafem v ruce už před devátou. Na něčem zrovna s klukama pracoval, a tak jsem ho nechtěla rušit, a pustila jsem se sama do posledního oleje, co mi ještě zbýval. Vlastně jsem pokračovala tam, kde jsem včera přestala. Takže jsem extrahovala složky od sebe a střídavě jsem podle potřeby pouštěla měření na GC-FID. Phil mi pak řekl, že dneska moc nestíhá a že mě bude učit, jak analyzovat ty výsledky, asi někdy úplně jindy. Domluvili jsme se, že mě na ... číst dál178. pinčes na Place des Arts
Úterý 14. července 2015. Ráno jsem vstala s budíkem přesně podle plánu. K mé smůle mi ale všechno trvalo strašně dlouho, takže jsem nakonec měla deset minut zpoždění! Ještě jsem v rychlosti vytiskla svoje výsledky a letěla jsem do laboratoře GC-MS na svoji schůzku. Phil už na mě čekal a hrál si s mobilem. J-P nevydržel čekat a prý mě šel hledat do mé kanceláře. Trapas hned po ránu! Když se vrátil zpátky, usmíval se jakoby nic. Já jsem se mu ale asi stokrát omluvila. Vyptával se, co jsem všechno za minulý týden zvládla udělat a vyzvídal podrobnosti. Co mi šlo, co ne, a v čem vidím problém. Bylo na mě strašně brzy, připadalo mi, že mluvím jako jantar a styděla jsem se za to, že jsem kolikrát nemohla najít správné slovo. Už jsem se naučila získávat čas tím, že používám často obrat "I mean" a pak udělám třeba pauzu, než se vymáčknu. Ale tentokrát to prostě nebylo ono. Nakonec jsme se ale nějak domluvili a J-P byl docela překvapený, že jsem stihla oddělit všechny oleje a že se až na jeden, který jsem si myslela, že jsem pokazila, zdají být bez vodné složky. Pak nám s Philem ukázal další dva vzorky a předběžně se s námi domluvil na čtvrtku - že nás vezme do velké laboratoře za město, kde bychom se měli podívat, jak co funguje, a strávit tam spolu s ním celý den. Pak ale oba museli jít, protože měli vyzkoušet nějaké studenty. Měla jsem se s Philem sejít po obědě, aby mi konečně ukázal nějaké metody. Mezitím jsem měla extrahovat složky u nových olejů a sehnat si transparentní skleněné lahve. číst dál177. nejdřív škola, potom bazén
Pondělí 13. července 2015. Po víkendu jsem se už zase těšila do školy. V kanceláři jsem si během své ranní kávy přečetla všechny zprávy a maily, co mi od neděle přišly. Popsala jsem si chvíli po delší době s tatíkem, i jsem mu popřála k svátku, protože bylo Markéty. Kdo ho zná, měl by vědět, že neslaví svátek na Evžena :-) Ozval se mi i Jean-Philippe, který mě a Phila požádal o schůzku v úterý od osmi od rána, abychom mu ukázali, co jsme zatím udělali. Nejdřív jsem si sama sebe nedokázala představit takhle brzo ve škole, ale pak jsem se napila teplého kafe a v odpovědi jsem mu zalhala, že to pro mě nebude žádný problém. No to zase bude něco se donutit vstát. Vzala jsem si laboratorní plášť a chystala jsem se vysušit vzorky, co jsem extrahovala z olejů. V laboratoři pro pyrolýzu byl Joshua. Vždycky se na mě přitrouble usměje, když projdu kolem něj. Poprosila jsem ho o pomoc se sušárnou, protože jsem nikde neviděla, kde bych si mohla nastavit požadovanou teplotu. Nenapadlo mě, že si musím hrát s výkonem a teplotu si hlídat normálně na teploměru. Chvíli mi trvalo, než jsem nastavila 105 stupňů Celsia. Během čekání jsme si jen tak povídali. Zajímala jsem se, co dělá za pokusy, ale odpovídal mi tak nějak záhadně, jako bych se mu chystala ukrást nějaký jeho zlepšovák :-) A v kanceláři jsem si povídala s Heoliou. Měla jsem radost, že jsem jí mohla poradit, kde se dá sehnat led - potřebovala ho k chlazení vzorků. Už se docela orientuju, kde co je :-) Dneska ve škole Phil nebyl, a tak jsem měla trochu víc času sama na sebe. Což znamenalo, že jsem víc času proseděla v kanceláři než v laborce. číst dál176. bazén, festival smíchu
Neděle 12. července 2015. Dopoledne jsem se nakonec rozhodla, že nikam nepojedu, protože jsem pořád nemohla najít žádné doplňující informace o tom, kde přesně a od kolika by měla být ta Crawfordova oslava. Být to někdo z Montréalu, tak se asi snažím víc, to se přiznám :-) K obědu jsem si uvařila, co dům dal - tentokrát to byly zapečené těstoviny. Škoda, že se tu nedají sehnat (dobré) kyselé okurky, měla bych z toho větší požitek :-) Po obědě jsem se šla na chvíli slunit ven k bazénu. Jen tak pro zajímavost jsem si to stopovala a mám to sem přibližně 13 minut cesty, takže paráda. Pořád nemůžu uvěřit tomu, že to je zadarmo :-) Akorát jsem teda udělala chybu, že jsem se neodlíčila, protože tentokrát byl bazén plný dětí, které cákaly na všechny strany. Příště budu o něco moudřejší. No dobře, nakonec jsem se zas tolik neopálila, protože bylo spíš pod mrakem. Ale aspoň jsem si trochu zaplavala. Hlavně jsem si užívala teplého počasí a osvěžující vody. Škoda, že tu nikde neprodávají moji oblíbenou sangrii, vše by bylo o něco veselejší :-) číst dál
2025 © Bloger.cz
Registrovat blog
Hledání
virtuální sídla realizace zahrad Ostrava Bc. Jan Kovač - SBD haviřov - špatné zkušenosti realizace zahrad Ostrava realizace zahrad Ostrava zakladani travniku Ostrava zakladani trávniku výsevem od 18 do 22 Kč/m2, Ostrava a okolí do 50km zakladani travniku Olomouc zakladani travniku Opava zakladani travniku Brno zakladani travniku Zlin eshop Domény Hosting Doména Webhosting hosting banan.cz hosting banan.cz hosting banan.cz Výměna odkazůUnited Web Solution