Středa 29. července 2015. Vstávala jsem nastejno se spolubydlící, a tak jsme se snad poprvé nasnídaly společně u jednoho stolu. Sice mám občas chuť jí nějak popostrčit, aby jen neodpovídala na moje otázky, ale na druhou stranu já francouzsky neumím ani mňouknout, tak těžko říct, jestli bych se před ní nestyděla stejně jako ona přede mnou s angličtinou, se kterou si není jistá. Dneska byl od rána pořádný pařák, a tak jsem si vzala vůbec poprvé svoje krátké šortky s růžovým tílkem a pleteným svetříkem (i když je mi jasné, že to nikoho nezajímá, ale mě jo :-D). V bufetu jsem si koupila kafe a tentokrát jsem si zalezla do knihovny do jednoho z boxů. Měla jsem správně pracovat pro J-P, ale protože se mi ještě neozval s tím, jestli už přivezl náhradní vzorek, využila jsem dnešní den na psaní. Že bych byla nějak úchvatně produktivní, se ale říct nedá. Jakmile jsem na internetu, tak trávím o to víc času na facebooku. Oběd jsem si koupila zase v bufetu a naobědvala jsem se venku. Už poněkolikáté jsem měla rejži s čočkou. Mají tu zajímavé chutě. Pak jsem se ještě chvíli opalovala na sluníčku. Bylo opravdu horko. Byla jsem po chvíli pěkně zpocená. Ještě že je všude ve škole klimatizace. Po obědě mi napsal Sherif a přidal dalších pět lidí do kopie, jestli bych nemohla vyklidit jednu chemickou digestoř, kde jsme si jednou nechali baňky a kondenzátory. Hrozně se mi chtělo jít přes celou školu..
Protože je to laboratoř, ze kterou je zodpovědná Odile, chtěla jsem si od ní půjčit klíče. Ale nebyla v kanceláři. Musela jsem jít za novou sekretářkou, se kterou se od pohledu nemáme rády. Což dokázala i tím, že mi prostě nemohla půjčit klíče, když jsem řekla, že se chystám jen vstoupit do laboratoře, vzít si nějaké věci a přenést je do kanceláře Sherifovi na stůl (jako jo, zní to podezřele). Musela jít se mnou jako doprovod. K mému překvapení ale byla digestoř úplně prázdná. Takže jsem ještě vypadala jako šašek. Nevadííí. Odpověděla jsem Sherifovi a dalším pěti lidem do kopie, že tam nic nebylo, popřála jsem jim hezký den a pokračovala jsem ve své práci. Dokonce jsem si koupila energiťák. Aby mi ladil s tričkem, tak jsem sáhla po růžovém s příchutí malin. Správně, byl nechutný, ale vypadal stylově :-D Snažila jsem se naučit další francouzskou větu, která byla docela tematická - Tu peux le faire, sois fort! (něco jako máš na to/můžeš to udělat, buď silný :-)).
Před pátou hodinou mě vyhodili z knihovny, že pro dnešek stačí. Nechtělo se mi se dál plácat ve škole, když konečně bylo venku opravdu krásně, a tak jsem zamířila rovnou domů. Odlíčila jsem se, převlékla jsem se do plavek, sbalila jsem si angličtinu a vyrazila jsem k vodě. Těšila jsem se, že se konečně trochu opálím. V bazénu bylo slušně narváno. Zaplavala jsem si, zapotápěla se a zbytek času jsem seděla na břehu a máchala jsem si nohy ve vodě. Pozorovala jsem prcky, jak se cachtají. Pak ke mně připluli dva dost mladí kluci, tipovala bych je na střední školu, a zeptali se mě, kdo se mi z nich líbí víc :-D Odpověděla jsem diplomaticky, že oba jsou stejně krásní. Začali se pošťuchovat a vzájemně se obviňovat, kdo z nich se mnou chce "randit". Zasmála jsem se, že jsou milí, a když se vzájemně topili, aby se přede mnou předvedli, zvedla jsem se a šla jsem pomalu do sprch. Sice byli oba absolutně neškodní, ale po zážitku s tím týpkem na parkovišti, jsem nechtěla čelit dalšímu "útoku" kluků. Ale polichotilo mi, že jsem někoho zaujala i nenalíčená, to zase joo :-)
Koupila jsem si cestou grilované kuře a doma jsem se jím přecpala u Přátel. Chvíli jsem si ještě ve vaně četla knížku a pak jsem si konečně zase sednula k počítači, že dokončím práci, kterou mám zítra diskutovat se Sajadem. Mně se tááák nechce. Ale tak strašně moc. Taky by mě zajímalo, proč mi neodpovídá koordinátorka přes zahraniční vztahy - docela ráda bych věděla, jestli MUSÍM vycestovat do zahraničí a aktivovat si to vízum, nebo tu můžu být dál pod tím ochranným statusem. Jo, a opálená nejsem teda skoro vůbec, ale zato jsem totálně vyčerpaná ze sluníčka a toho hice, což se odráží i v mé koncentrovanosti na práci. Poslední dobou si připadám čím dál víc jako Homer Simpson a jeho opice, která v jeho mozku hraje na činely, kdykoliv na něj Marge mluví :-D
2025 ©