Neděle 28. června 2015. Vůbec se mi nechtělo z postele, protože venku šíleně pršelo. Což ale vůbec nevadilo dělníkům, kteří dokončovali práce před domem. Nevím, jestli za to mohl někdo z nich, ale půlku dne nám nefungoval internet. Byla jsem z toho docela nervózní, ale kdykoliv jsem prošla kolem pokoje Elodin, tak jsem viděla, že si čte knížku. Jí to evidentně nijak nevadilo. Zkusila jsem se zabavit stejným způsobem, ale moc dlouho mi to nevydrželo. Nakonec jsem se odhodlala a zeptala jsem se jí, jestli by mi neřekla, kde je router, abych ho aspoň restartovala. Odpověděla mi, že neví, že asi bude nahoře u paní domácí, která je ale asi dneska někde venku. Bezva. Chvíli jsem pracovala na rešerši pro Sherifa - předělávala jsem věty, které se mi zdály zbytečně komplikované, a ty, co byly jednoduché, jsem přepsala složitějším způsobem :-)
Když nám konečně opět začal fungovat internet, měla jsem už skoro všechno hotovo. Šlo mi to docela pěkně od ruky. Některé kapitoly jsem ještě trochu přeházela. Pak jsem vyrazila na otočku do školy, abych si vše vytiskla a měla to před sebou, až se v pondělí zas uvidím se Sherifem.
Do školy mě naštěstí pustila slečna, co šla přede mnou. Nemám aktivní kartičku a stejně jsem ji zapomněla doma. Takže jsem měla docela štěstí, že jsem někoho potkala takhle brzo a nemusela jsem čekat. Koupila jsem si z automatu nějaké sladkosti, abych si zpříjemnila podvečer, vytiskla jsem si, co jsem potřebovala, a ještě chvíli jsem zůstala v kanceláři. Dneska tu nikdo nebyl. Ani se nedivím. Kdo by sem lezl v neděli, a ještě v takovém počasí.
Doma jsem si pak napustila vanu a pročítala jsem si svoje zápisky. Tak trochu jsem doufala, že by mi mohl Sherif poslat mail, když se v pátek neozval. Měla jsem na něj i trochu vztek, protože začíná být dost nespolehlivý, a přitom na mě docela tlačí s termíny. Neříkám, že mě práce pro něj nebaví, to ne, ale nebaví mě, když se na něčem domluvíme, a on to nedodrží. Přitom já pomalu ani nespím, abych co nejlíp vypracovala úkol, který mi zadá.
2025 ©