Neděle 21. června 2015. Hodinu vkuse mě budil kostelní zvon. Farář se asi zbláznil a rozhodl se zařídit, aby na jeho mši dorazilo co nejvíc lidí, nebo aby zbytek aspoň nemohl dospat. Opravdu něžné probuzení. Odšourala jsem se do koupelny, abych se trochu probrala vanou (nevím, proč to dělám, když jsem po tom stejně ještě víc unavenější). Četla jsem si střídavě knížku a zprávy v mobilu, když se na mě ze stropu začal spouštět pavouk?! Když už byl skoro nad vodou, tak jsem si řekla nahlas, že si snad už dělá p*del.. Jako by mi rozuměl - začal šplhat zas zpátky nahoru :-) Šikovnej kluk. Když jsem se umyla, nenápadně jsem se prosmýkla kolem něj, hlavně abych se ho nedotkla. Havěť :-D K obědu jsem si připravila zeleninový salát a pustila jsem si zase další díly seriálu. Už začínám přemýšlet nad tím, jestli jsem na tom náhodou nezačala být závislá, nebo jestli mě opravdu tolik motivuje angličtina. Možná spíš to první. Po obědě jsem si zavolala konečně i s Míšanem a pak jsem si dopřála melouna :-) Pohodičkaaa.. Část odpoledne jsem strávila dopisováním blogu (stálo mě to nějak víc úsilí než obvykle) a zkoušela jsem si předříkávat prezentaci na pondělí.
Ale protože se znám, že když jsem celý víkend doma, tak jsem pak nepoužitelná a zpruzelá, donutila jsem se proto jet na Place des Arts. Původně jsem tam jela s tím, že si dám po delší době výborné kafe a třeba i zákusek, ale bylo už relativně pozdě a já poslední dobou chodím spát mezi druhou a třetí. Úplně jsem se zase vrátila do svých "mladších" let, kdy jsem třeba o víkendu koukala do šesti do rána na televizi - na Velkou a Malou noční hudbu. Byl to pořad, který moderoval Pavel Anděl a vysílali v něm různé videoklipy. Tenkrát jsme byli doma bez internetu, takže jsem si vždycky na telextu vyčetla, co budou dávat, a buď jsem si odpočítala, kolikátou písničku chci vidět, nebo jsem si opsala celý seznam a škrtala si, dokud na ní nepřišla řada, a já si ji natočila pak na kazetu. Měla jsem nakonec asi 5 takových 4 hodinových kazet. Škoda, že už je nemám :-) Ale zpátky k Place des Arts - měla jsem docela kliku, protože skoro jako vždy se tu něco dělo. Hrála tu živá kapela. Na chvíli jsem se zaposlouchala a nebylo to špatné. Vůbec nevím, co byli zač, ale bylo dost znát, že byli ovlivnění hned několika styly. Chvíli zněli jako Pink Floyd, pak jako Archive, The Muse, Red Hot Chili Peppers, Led Zeppelin. S jedním intrem zněli dokonce jako AC/DC. Škoda, že ten zpěvák neměl vůbec charismatickej hlas, užila bych si to víc. Kapela si ale i tak získala docela dost posluchačů. Sice si myslím, že z velké části to bylo proto, že hráli zadarmo.. :-D Prošla jsem se ještě chvíli kolem a pak jsem se vrátila domů. Přece jen to mám kolem hodiny cesty.
Doma jsem si ještě procházela tu prezentaci a sem tam jsem něco upravila, aby se mi to říkalo líp. Dokonce jsem si udělala nějaké zápisky, které jsem si chystala ráno ještě vytisknout. Usínala jsem ale s takovým nejistým pocitem, jaké to asi bude prezentovat to, co jsem našla (protože jsem skoro ničemu pořádně nerozuměla, ani jsem nevěděla, jak se co vysloví)..
2025 ©