Čtvrtek 28. května 2015. Docela jsem se těšila do školy, protože jsem už potřebovala zase něco dělat. Ráno mi ale přišla zpráva od Soumayi, jestli mi přišel její email (nechápu, proč se se mnou jednou domlouvá přes whatsapp a po druhé mi píše mail). Zkontrolovala jsem si přes mobil zprávy, ale nic mi nepřišlo. Než mi stihla odepsat na whatsapp, začala se mi ta aplikace aktualizovat a už jsem neměla šanci si cokoliv přečíst. Vzala jsem si dneska poprvé letní pastelově oranžové tričko a šla jsem do školy, kde jsem si přečetla, že dneska ani zítra nepřijde, protože má hodně práce. Začíná to s ní být složitější a složitější. Hlavně že jsme na to tři.
Domluvila jsem si aspoň přes internet schůzku v té původní bance, ale bohužel neměli čas dřív než v pondělí v deset dopoledne. No, nevadí. Aspoň že se sejdu s tou samou slečnou/paní, co se mě ujala posledně. A přišel mi mail od naší zahraniční referentky Julie, že je zrovna na meetingu v Bostonu, nebo kde, a že se v úterý u nás zastaví předseda zahraničních vztahu za ČVUT pan Ing. Melecký, jestli se prý k nim nechci přidat a zajít na oficiální oběd. No, páni, kdo by nechtěl :-) Akorát to bude trochu trapné, až na ně vybalím svojí angličtinu. Doufám, že bude i příležitost se chvíli bavit jen česky :-)
Dneska jsem měla ve škole zvláštní den. Jak jsem měla barevnou halenku, tak se na mě usmívalo a všímalo si mě víc lidí než obvykle, což mě docela těšilo. A někteří mi ji i pochválili (halenku jako :-D). Pracovně jsem se vůbec nemohla dostat do podrobného čtení článků, protože jsem dneska enormně často otevírala dveře a vyřizovala telefony za ostatní. Skoro nikdo nebyl v kanceláři, tak jsem napsala aspoň tři vzkazy několika kolegům na stůl, a dokonce jsem sháněla u kluků od vedle klíče od jedné laborky. Zajímavé :-)
Když mě to celé přestalo bavit, šla jsem se projít po škole a koupila jsem si kafe a polévku. V bufetu v mezipatře jsem se pak zase dívala na sestřihy hokeje. Ukazovali i záběry světlých i tmavých momentů Habs. A našla jsem dokonce jeden vchod skoro na střechu školy, odkud je hezká vyhlídka na město. Tak jsem se opřená přes zábradlí dívala do dálky a přemýšlela jsem, jakým směrem je asi Česko :-)
Přes den ale vesměs pršelo a bylo vlhko. Odpoledne jsem se sbalila a jela jsem si nakoupit pár drobností do kuchyně, protože nám došly pytle na odpadky - už jsem konečně pochopila, na co máme dva druhy - průhledné modré na recyklovaný odpad a černé na odpad všeho druhu. A na Place des Arts jsem se zastavila v jednom knihkupectví. Našla jsem skoro kapesní verzi Ztraceného symbolu od Browna v angličtině za 13 dolarů. Odpoledne jsem si knížku zkoušela hned číst a dost mi nahrálo, že jsem ji v češtině četla už třikrát, takže se nemusím trápit tím, že skoro půlce nerozumím :-D
A odpoledne jsem se pak dívala asi na pět dílů Přátel. Jak jsem to dlouho neviděla, tak se některým scénkám vážně směju. Jinak jsem si dala prát, slavnostně jsem vyskládala nákup do kuchyně na stůl, aby všichni viděli, že jsem se postarala, a řekla jsem Antoinemu "salut" na pozdrav. Asi ho to mile překvapilo, protože si sundal sluchátka a zeptal se mě, odkdy mluvím francouzsky. Asi se vážně podívám po nějakém kurzu, nebo něco. Je to docela zábava aspoň něco zkoušet :-)
A zítra ASI pojedu s druhým Antoinem (ze školy) a jeho známými přes řeku na nějakou párty u nějakého kluka, co má mít snad i bazén. Nic moc o tom zatím nevím, bylo docela spontánní se přidat. A musím si sehnat kolo, tak jsem se ptala Odile, jestli by mi nepůjčila to svoje. Ale jestli nebude zas pršet jako dneska a bude hezky, možná to bude poprvé, co si tady i zaplavu :-)
2025 ©